Metropole je ideální pro pohodový bohémský víkend.
Výlet v hlavním městě našich nejbližších sousedů se možná na první pohled nejeví jako cestovatelská výzva. Překrásná stověžatá Praha však nabízí mnohem víc, než jen Karlův most a orloj na Staroměstském náměstí.
Čtěte také:
Freeride v oblasti Dachstein - Krippenstein
Čtěte také:
Maledivy, vše co potřebuješ vědět o dovolené bez cestovky
Čtěte také:
Ostrov Madagaskar: Zajímavosti, dovolená, rady pro cestování v kostce
Čtěte také:
Nejteplejší a nejchladnější světová místa
Čtěte také:
Nejlepší neobvyklé aktivity v Jižní Africe
Co takhle absolvovat tematický výlet, který vás přesune do nostalgických dob První republiky?
Pražský hrad
Někdejší sídlo českých panovníků a od roku 1918 sídlo prezidenta je nejnavštěvovanější památkou Česka. Jeho postupnými přístavbami a úpravami vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě.
Čtěte také:
5 TIPŮ na ozdobený bílý stromek
Čtěte také:
Suchá pokožka kdekoliv na těle může mít snadné řešení
Čtěte také:
Kvalita šicího stroje na prvním místě
Čtěte také:
Deset tipů, co číst na letní dovolené
Čtěte také:
Šest osvědčených aplikací pro rodiče
Čtěte také:
Jak vypadat dobře na fotkách
Čtěte také:
Svatební cesta: Kam cestovat za exotikou, co zkusit v Evropě a na Slovensku
V jeho areálu můžete navštívit jeho hlavní atrakce, jako Starý královský palác, expozici Příběh Pražského hradu, Baziliku svatého Jiří, Ústav šlechtičen či Zlatou uličku.
Dominantní areálu je katedrála sv. Víta, která je také místem odpočinku mnoha českých králů a jsou zde uloženy i korunovační klenoty.
Na Hradě však můžete obdivovat i další zajímavé novodobé architektonické projekty, které většina návštěvníků přehlíží. Hrad se stal po vyhlášení Československé republiky v roce 1918 sídlem prvního prezidenta T.G. Masaryka.
Ten v roce 1920 jmenoval architekta Pražského hradu Jože Plečnika, původem ze Slovinska, který měl za úkol Hrad přestavět na centrum mladé republiky a zpřístupnit jej veřejnosti.
Plečník na Hradě zrekonstruoval tři ze čtyř nádvoří, navrhl a realizoval úpravy zahrad a také vstupní sloupovou síň vedoucí ke Španělskému sále u Matyášovy brány.
V prostoru III. nádvoří navrhl jeho novou dlažbu a vedle katedrály sv. Víta umístil 18 metrů vysoký obelisk.
Plečníků obelisk na Hradě
Při úpravách hradních interiérů zrekonstruoval také prezidentský byt v Novém paláci.
Plečníkovým dílem jsou i praporové stožáry před Matyášovou i východní branou, sloupová síň Bellevue pod Ústavem šlechtičen či schodiště do zahrady Na Bašte na IV. nádvoří. S jeho dílem se můžete setkat i mimo Hradu a to např. na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde podle jeho projektu postavili Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.
Kramářova vila
Návštěvníci Prahy mají letos opět možnost nahlédnout do objektu, kde se setkávají významné osobnosti české i světové politiky. Je jím vila prvního československého předsedy vlády Karla Kramáře. V budově o rozloze 700 m2 se nachází několik ložnic a pracoven, několik jídelen, salonů, hal, pokoj pro hosty i kulečníková místnost.
Zvláštní pozornost věnovali majitelé vnitřní výzdobě. Za dohledu Kramářovy manželky Naděždy zde vznikaly ojedinělé interiéry.
Její ruský původ a estetické cítění vtiskly vile neopakovatelný ráz a obsahuje ruské či spíše byzantské dekorační motivy.
V roce 1938, po smrti bezdětných manželů, vilu pronajali Národní galerii, následně převzalo nemovitost Národní muzeum a v roce 1952 se budova dostala do správy Úřadu vlády. Po stavebních úpravách byla určena k reprezentaci a ubytování státních návštěv.
Býval v ní například i Brežněv či Gagarin. Od roku 1998 slouží jako rezidence předsedy vlády České republiky. Vila je zpřístupněna do října každou sobotu v době od 9.00 do 16.00 hodin s výjimkou 7. července a 27. října.
Pražské kavárny
Při procházce Prahou si dopřejte i dobrý šálek kávy. Ne však leckde. Zajděte si do některé z těch slavných a historických, kde se svého času scházely elity kulturního a společenského života. Kavárenský život v Praze vzkvétal především na přelomu 19. a 20. století.
Některé z tehdejších kaváren se dochovaly dodnes a neztratily nic ze své neopakovatelné atmosféry.
Ve slavných kavárnách Obecní dům, Slavie, Café Louvre, Grand Cafe Orient, či Savoy se psaly kulturní i politické dějiny.
Symbolem kavárenství je známá kavárna Slávia v paláci Lažanských. Otevřená byla v roce 1884 a často sem chodívali umělci z Národního divadla, kteří to tam měli na skok.
Ke stálým hostům zde patřili Vítězslav Nezval, bratři Čapkovci, zda Jan Zrzavý, později i Václav Havel. Je otevřena denně celý rok denně od 8mé rána a v podvečer zde hraje profesionální klavírista.
Café Slávia
Kavárna Café Louvre na Národní třídě nese jméno po slavné pařížské galerii. Byla otevřena v roce 1902. Svůj stůl zde měl například herec Eduard Vojan, spisovatelé Franz Werfel, Max Brod a Franz Kafka. Během studii sem chodíval i Albert Einstein.
Od roku 1925 byla kavárna centrem nově vzniklého československého sdružení spisovatelů – PEN klubu. Jeho prvním předsedou byl Karel Čapek a čestným hostem prvního večera byl i prezident Masaryk.
Slavná éra kavárny skončila v roce 1948, s nástupem komunismu.
Znovu byla uvedena do provozu po rekonstrukci v roce 1992. Současný interiér je poněkud odlišný od původního, ale výzdobu stropů a stěn z 30. let 20. století zde stále můžete obdivovat. Kavárna je iv současnosti cílem významných osobností, kteří se zde rádi setkávají na kávu, oběd či večeři.
Krásnou kavárnu Grand Cafe Orient ve stylu kubismu naleznete na Celetní ulici. Od roku 1912 sídlí v elegantním domě U Černé Matky Boží.
Na kubismus zde odkazuje téměř vše – lampy, věšáky, sedačky, či svícny.
Nad kavárnou můžete navštívit také stálou expozici kubistického muzea. Kavárna nabízí vlastní zákusky, snídani a menší jídla jako saláty a palačinky. Sladkou specialitou kavárny je žloutkový kubistický věneček.
Grand Cafe Orient
Jedna z nejkrásnějších kaváren v Praze je kavárna Obecní dům, v přízemí stejnojmenného domu. Nenecháte-li se odradit turistickým charakterem místa, bude vám odměnou nádherný secesní interiér.
Kavárna byla postavena na začátku 20. století a je jednou z nejcennějších secesních památek v Praze. Na její výzdobě se podíleli tehdejší nejznámější čeští umělci a pohled na její interiér je pro každého návštěvníka skutečným zážitkem.
